Úspěšnost procesu učení je dána souhrou pamětí:
Jakmile KP dá informacím smysl, předá je DP, tam bude informace pokládána za užitečnou jen tehdy, bude-li často opakována, používána.
Pro učitele tedy vyplývá:
Mít na paměti, že nejvíce žáky naučí praxe, lépe než slyšet, vidět, je dělat a tudíž rozumět.
Jako motivaci za to, že se žáci něčemu naučí, používat odměnu, ta musí následovat co nejdříve po správné reakci.
Nebýt jako učitel netrpělivý, výsledky se dostavují postupně.
Žáci by neměli být motivovány strachem z neúspěchu, ale touhou uspět. Atmosféra ve třídě musí být zbavena jakékoli hrozby.